Takže včera jsem tu slíbila pár pictů z mích cest s kolem. Tak tu tedy jsou. Mno je mi jasný, že většina (spíš všichni) nebudou vědět kde co je takže menší popis. Někteří vědí, že bydlim v Chabařovicích ( najdi Severní Čechy, Ústí nad Labem a směrem na Hrbovice). Inu do nedávna jsem jezdila na kole jak splašená ( než se mi stal ten hrozivej úraz

). Nejdříve jsem jezdila jen tak malinko z Chabařovic do Roudník a zpátky (cca. 6 km). Ovšem jednoho dne semnou nejela moje kamaradka a tak mi nedala zvědavost pokoj, a proto jsem se vidala kamsi do neznáma za Roudníky. Jela jsem cestou dlouhou, klikatou až jsem narazila na Modlany. Pro mě to bylo velký neznámí. Mno chvíli jsem jela pohlavní až jsem nakonec dorazila k jakýsi odbočce. Samozřejmě jsem zahla a to jsem zase dorazila do vesničky Kateřina. upozorňuju, že tato cesta byla opravdu pro mě neznama . Stále sem se hnala po neznámé cestě až jsem dorazila na hlavní silnici. Chvíli jsem byla mimo, ale nakonec jsem se vzpamatovala a už věděla kde se nacházím. Kdybych jela stále po hlavní, tak bych dojela do Soběchlebů, okolo Přestanova dolů a jsem v Chaba. Ovšem to by bylo trochu víc pro mě nudný. Takže jsem zahla do Krupky (nj a v Krupce to moc neznam - trochu mi hrabalo

). Jela jsem do nějakýho kopce (ty byli pro mě jak za trest - celou cestu mě totiž pronásledovali - chápej ta cesta byla stále do kopečka a s kopečka). Po chilce byla jaká si odbočka a já odbočila - jak jinak

. Kopeček jsem už nevyšlapala, ale kolo raději vytáhla (

). Chvíli jsem skoumala kde, že se to nacházím, ale nakonec jsem nasedla a jela kam mě nohy - vlastně kola povedou =). dovedli mě až na cestu, která mi byla velmi známa, pač tou jezdíme s Peinem ( chapej s našim psem Besinou) na veterin. Poté jsem si to už kmitala přes Krupuku a přes Přestanov až domů. cestička byla dlouhá přes 18 km. Na víkend kamojda odjela k babičce takže jsem se rozhodla vyrazit zase na kolo. Jako obvikle jsem dorazila do Modlan a měla jsem zahnout, ale nějakej hlasek v hlavě mi napovídal:
Jeť dál... Tohle je kratký.. Tamta cesta bude třeba zajímavější. Vyrazila jsem tedy kupředu směrem do neznáma. Po chvíli jsem si už zavrčela sama pro sebe, že mě ty kopce zabijou

. to víte jsem vám jela do kopce pak zas hned z kopce a pak zase do kopce atd. Mno nehrabalo by vám z toho. po chvíli jsem dorazila do Starých Srbic. mno Ovšem se se hned hnala kupředu - moje přestavky byli jen tak dlouhy, abych se napila a šum zas na cestu. Takže sjem jela okolo rybníka a po nějaký podivuhodný cestě. Heh nakonec jsem poznala v dalce Teplice. A u Teplic se cosi ve stadu hejbalo - koně ! (ano ja a koně a je to tu). Jak jsem tak na ně zírala tak jsem nevěnovala pozornost cestě - šup a valim se v pangejtě

. Ovšem většina z Vás by asi čekala, že se aspoň naštvu když už nic jinýho a ono nic. Vskočila jsem s perfektní naladou zpatky na kolo a makala jsem do srbic. Mno zase jsem mohla jet dál po hlavní přesty soběchleby, ale mě se netěl, chtělo se mi objevovat něco novího

. Takže jsem jela okolo Hypernohy (rozuměj Hypernovy tda dnes už okolo abert hypermarket) až do sobědruhů. V první chvíli jsem byla zmtená pač se mi s mou debilitou podařilo přečíst soběchleby. Po chvíli mi došla ta chybička a tak jsem tedy šlapala dál. Po chvíli jsem zjistila že nemam signal tak jsem sjela kamsi dolu do uličky v Sobědruzích abych zjistila jestli mě někdo neměl lád

. Ovšem. že neměl... Ale zato jsem objevila jedno stanoviště kolotočařů co byli v Chaba. Heh.. Takže jsem zase kolo vytahla z uličky a makala jsem do Krupky. Inu to trvalo cca. 10 minut a ja čekala jeden hovor. Takže jsem v nejbližší odbočce odbočila dolu. Nevěděla jsem jak mi tahle odbočka změní život hned za den. Tda řeknu vám že jen co jsem zastavila hned mi volala kamojda s kterou se měl rozhovor konat. Heh poté jsem kolo zase vytáhla nahoru, příliš unavena na to abych jela - to víte byla jsem na kole už hodinu a stale jsem udržovala rychlost 17 km/h a bylo jen malo odpočinku. Nakonec jsem se přebrodila Krupkou pač to s toho kopce navazovao na tamtu trasu. Jelikož se mi entělo dom, tak jsem jela rovně a nezatačela jsem do Přestanova. mířila jsem si to do Stradova až do Chlumce, kde jsem očima hledala
Pitris nebo etě jednu spolužačku. Po víkendu se mi doneslo že ani jedna z nich v Chlumci nechodí ven - a to je můžu hledat jak ten blbec. Mno padila jsem si to přes Chlumec do Chaba. Heh ta trasa byla dlouha 32 km. Druhý den jsem jela delší cestičku ale přes Přestanov. Další den si muj bracha rano pujčil moje kolo (chapej vzal si ho aniž by se zeptal). Jelikož svího bratra znam, takže jsem věděla že mi na něm něco rozbije - jako obvykle

. Huh Nic mi nehlasil a já tedy tupě věřila že je v pořadku. Mno už delší dobu jsem měla problem ze zadní brzdou - z prudkýho kopce vždycky vypadla a nefachčila. Uf jelikož u Roudník je veliký kopešek, takže jsem ho vyjela a zase musela nahazovat brzdu njn etě mi ji hold nikdo neopravil, ani nebylo kdy když jsem furt jezdila

. Tak a zase jsem si to padila delší cestičkou. V Krupce jsem zahla na mí odbočce, abych si zase skontrolovala mobil

. tak najednou koukam , že to kolo nějak moc ztychluje a číslo se furt zvedalo 25 - 28 ... Tak jsem chytla po zadní brzdě - škub a bylo mi jasný že zase vypadla a tak jsem byla donucena brzdit přední - jak já s ní nerada brzdim. Tak se uklidňuju, že to ubrzdim a tak a najednou ji zmáčknu a nic, zase zmáčku a zase nic. tak se tak trochu víc nahnu dopředu abych se ujistila , že je brzda zapojena. ehm... neni... pecka jedu an kole, který nema zapojenou ani jednu brzdu. A pak mi to došlo - bracha ji vypojil

. Mno viděla jsem snad všechny svatý. a Ještě andělíčky k tomu když jsem si všimla na silnici malí holčiny, která si tam hrála a taky toho úžasnýho kolotočáře z Chaba, kterej vypadal že se nehorazně nudí. já ho tak z toho kola viděšeně pozoruju jak se pomalu ke mě otáčí - a jen na mě řve ať brzdim. Mno ale ono to jaksi nešlo. jentak tak mě napadlo zajet do pole či co to mělo být. Ehm... Já se do toho "pole" nedostala, ale plnou parou jsem narazila do stromu. Mno přeletěla jsem řidítka a hlavou do stromu. Tda myslim, že to bylo jen hlavou. pak už vim že mi nechutně ruplo v noze a v ruce. Mno a taky mě bolelo šíleně koleno a hlava jak by smet. Heh... mno raději jsem měla zavřený oči jinač bych se stoprocentně rozbrečela pač ta bolest nešla vydržetNajednou na mě někdo mluvil jestli slyšim jestli se mužu hejbat a tak. A pak se tam ozve další hlas že sem se asi zhroutila a že by mě měli vyprostit od toho kola. Nakonec jsem přemluvila oči aby se otevřeli. Teď na mě zíral jakýsi pan (tomu an lázenský podjeli nohy až s toho chudak zajel pod jedmu maringotku). "Jak se cítíš?" zeptal se ten co zajel pod maringotku a ja jen že: "jako bych se snažila pokacet hlavou strom..." "taky ses o to pokusila.. Proč jsi nebrzdila proboha?" heh teprv ted sem si povšimla toho nadhernýho kolotočaře, že klečí vedle mě. "To se ti lehko řve brzdi když mi zadni brzda blbě brzdí z prudkých kopcu... takže mi vypadla... a rano si pujčil kolo muj bracha a nic neřek že mi nechtíc vyhodil přední brzdu bo tak a nechal mě jet s vyhozenou brzdou a zadní ktera sama vypadava....a je tu divan země... je nějaka hodně moc hrbolata" vydrmolila jsem ze sebe mezi hekaním.. "Ta země neni hrbolata jenže ty ležíš na kole a nohu maš pod kolem." řekl ten druhý kolotočař. Nakonec mě vyprostili s pod kola .. Ou. To dost boleo. Nakonec se mě snažili postavit na nohy ale to mě hrozně boleli nohy a navíc sem se hned poroučela k zemi. Nakonec i přes moje zoufalí prozby mě odnesli k nim do maringotky. Heh mno prostřídalo se okolomě dost neznamích lidí, aby mě ošetřovali. teda tolik lidí okolo mě v životě nejevilo zajem a to ještě naraz :D. Mno nakonec jsem se jednou rukou (jedina čast těla ktera mě nebolela) pokusila sundat přilbu pač mě fakt štvala. A světe div se on mě poznal. Heh a prej sem mu byla povědoma i v tý přilbě. Mno nakonec mi kolo opravili a pak mě odvezli do nemocnice pač tata byl u babičky ve střednich čechach a mě neměl kdo hodit do nemocnice :P. Mno nechali si mě tam na par dní - otřes mozku! a zlomena ruka a noha a naražený koleno :D. mno samou blbostí jsem jim zapoměla poděkovat za pomoc, ale to už je v ph už jsem jim poděkovala a tata má new kamarady - kolotočaře a to jim vždycky nadaval :D . Mno dost už těch kecu a par pictu pod perexem↓↓